Další informace o raketoplánech

Novinky o raketoplánech a jejich misích.

Další informace o raketoplánech

Příspěvekod Dugi » 28 říj 2009, 15:43

Sem se hodí všechno, co souvisí s raketoplány, ale ne s jejich misemi.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 21811
Registrován: 23 říj 2009, 15:36
Bydliště: Jihlava

Re: Další informace o raketoplánech

Příspěvekod Dugi » 28 říj 2009, 15:45

Při pohledu na raketoplán se člověku až tají dech. Miliony součástek, kilometry drátů, stovky tisíc odpracovaných hodin. Jenže pořád to není nic jiného než jen obyčejná věc. A jak víme z našeho běžného života - věci se porouchávají. Což o to, když se nám doma rozbije třeba kávovar tak nás to sice hodně rozčílí, ale je to naprosté nic ve srovnání s tím když se "něco porouchá" na raketoplánu. Čím víc součástek přístroj má, tím větší je pravděpodobnost, že dojde k jeho poruše. Je to sice hrozné, možná až bezcitné, ale matematicky se jedná o klasickou přímou úměru. O tom jak to dopadá když se něco na raketoplánu hodně "porouchá" zažilo lidstvo už dvakrát. Poprvé když v roce 1986 po 73 sekundách od startu explodoval raketoplán Challenger a podruhé roku 2003, kdy při sestupu do atmosféry shořel stroj Columbia - při obou nehodách zemřela celá sedmičlenná posádka. Od té doby se naštěstí už nikdy nestalo, že by raketoplán postihla tak vážná závada. A pevně věřím, že se to už nikdy nestane.

Pojďme se ale podívat na situaci, kdy je raketoplán sice poškozen, ale nedojde k jeho zničení, je tedy stále letuschopný. NASA počítala i s touto možností a už od prvních misí raketoplánů vypracovala postupy, které by měly zajistit bezpečný návrat posádky za Zemi. Možností na záchranu je hned několik - alfou a omegou, která rozhoduje o tom, která bdue kdy použita je čas, který uplynul od okamžiku startu (T). V praxi zatím nebyl žádný z nich vyzkoušený, ale podle počítačových simulací by měly být reálné.

Manévr RTLS (Return to Launch Site) - použije se v případě, že k poruše dojde v rozmezí T +0 s - T +240 s. Tento obrat bývá někdy označován jako sebevražedný, nebo Kamikadze. Co si budeme nalhávat, v oblasti techniky patří k tomu nejšílenějšímu, co lidstvo vymyslelo, ostatně posuďte sami - je to otočka čelem vzad v rychlosti sedminásobku rychlosti zvuku. John Young, muž, který velel první misi STS-1, o RTLS říká: "Teprve až první člověk, který to vyzkouší, nám bude moci říct, zda to funguje. Teoreticky to fungovat bude, ale bude to fungovat?" V čem tenhle ďábelský manévr spočívá? Jakmile je odhalena porucha, stroj pokračuje ve směru letu dokud nespálí všechno palivo v pomocných motorech (bílé válce po stranách palivové nádrže). Půl minuty potom přejde pilot raketoplánu na krizové řízení a odhazuje pomocné motory. Raketoplán pořád pokračuje ve svém letu dokud nespálí zhruba polovinu kapalného kyslíku a vodíku z hlavní palivové nádrže. V téhle chvíli letí raketoplán rychlostí zhruba sedmkrát větší než je rychlost zvuku a pilot začíná obracet raketoplán i s připojenou poloprázdnou palivovou nádrží o 180°. Na posádku působí neskutečné přetížení - raketové motory, které stroj hnaly do vesmíru teď míří na druhou stranu a fungují jako brzdy. Jakmile se podaří raketoplán "zastavit" motory mu udělí směr k Zemi. V tuhle chvíli je z nádrže vypáleno skoro všechno palivo a tak může být odhozena. Raketoplán pak přistává stejně jako když zakončuje misi. Od startu uplynula necelá půlhodinka a stroj je zpátky na Zemi.

Manévr TAL (Trans-Atlantic Landing) - použije se v případě, že k poruše dojde v rozmezí T +150 s - T +275 s. Raketoplán má už příliš vysokou rychlost a výšku na to aby mohl přejít na RTLS. Ještě než zhasne hlavní motor raketoplánu, navolí jeho pilot právě předvolený program TAL. Díky němu se raketoplán srovná a přestane stoupat - nabere kurs směrem na některé z předem vytipovaných letišť v Evropě a severní Africe. Jakmile je změna směru dokonána, je odhozena hlavní palivová nádrž a za pár chvil zhasíná i motor raketoplánu. Stroj přistává na zemi cca tři čtvrtě hodiny od startu.

Manévr AOA (Abort Once Around) - použije se v případě, že k poruše v čase víc než T +260 s a raketoplán není schopen kvůli poruše zůstat v kosmu déle. Stroj je naveden na oběžnou dráhu Země, ani ne jednou ji obletí a pak zase začne klesat načež přistává znovu v Kennedyho vesmírném centru, nebo na záložním letišti. Od startu uplynula asi hodina a půl.

Manévr ATO (Abort To Orbit) - použije se v případě, že k poruše v čase víc než T +260 s a raketoplán je schopen zůstat v kosmu déle než je to nezbytně nutné u AOA. Během ATO je raketoplán naveden na nižší orbit než se původně plánovalo a alespoň může plnit náhradní úkoly mise. Znovu připomínám, že tento manévr se použije pouze v případě, kdy porucha není závažná a nevyžaduje neprodlený návrat posádky na Zemi. Tento manévr byl také jako jediný z výše popsaných v historii realizován. Při předposledním letu orbiteru Challenger vynechávaly motory a čidla nereagovala. Přesto se posádka dostala na oběžnou dráhu, splnila úkoly msie a v bezpečí se vrátila zpátky.

Nouzové navedení na oběžnou dráhu - použije se v případě, že k poruše v čase víc než T +305 s. V této chvíli má raketoplán takovou rychlost, že to většinou stačí k tomu aby setrvačností "dojel" na původně plánovanou orbitu a dokončil misi podle plánu.

Určitě jste si všimli, že se časy použití jednotlivých manévrů překrývají. Je to proto aby měli letoví inženýři vždy dvě možnosti, ze kterých mohou vybírat podle aktuálních podmínek. Jak jsem psal výše, tyto manévry NASA použije pokud se objeví poruchy, které znemožní dokončení mise, přesto bude raketoplán řiditelný. Jedná se hlavně o poruchy jako je například výpadek nosného motoru, únik paliva, prudký pokles tlaku v kabině posádky, nebo úniku chladicího média.

Když už je raketoplán na oběžné dráze, má de facto napůl vyhráno. To nejnebezpečnější má už za sebou. Pokud jsou k tomu vhodné podmínky, může se spojit s Mezinárodní vesmírnou stanicí, kde mohou být provedeny nejzákladnější opravy, nebo zde může posádka přečkat nezbytně nutnou dobu potřebnou k vypravení záchranného plavidla. Pokud spojení s ISS není možné (NASA s tím počítá už dopředu, záleží totiž na jak vysokou oběžnou dráhu stroj míří), je na startovací rampě připraven druhý raketoplán, který by poškozenému stroji na oběžné dráze přiletěl na pomoc a naložil jeho posádku.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 21811
Registrován: 23 říj 2009, 15:36
Bydliště: Jihlava

Re: Další informace o raketoplánech

Příspěvekod Tano » 09 bře 2010, 11:26

Mám otázku co se týče raketoplánu,ale netýká se pouze jedné mise, tak se zeptám tady.
Při pohlednu na raketoplán mě napadlo, že jsem vlastně nikdy neviděl nějaké video, jak dopadne na zem ta hlavní nosná raketa, nebo ty pomocné palivové nádrže. Nemáte někdo nějaké takové video?
Uživatelský avatar
Tano
Vesmírný průzkumník
Vesmírný průzkumník
 
Příspěvky: 231
Registrován: 01 lis 2009, 10:31
Bydliště: Ostrava

Re: Další informace o raketoplánech

Příspěvekod Tommy » 09 bře 2010, 16:29

Tady jsem našel jedno video se SRB (Atlantis STS-115) ;)

-------------------------------------------
Obrázek
» Dobývání vesmíru na ČSFD - KLIK! «
Uživatelský avatar
Tommy
Moderátor
Moderátor
 
Příspěvky: 817
Registrován: 23 říj 2009, 19:42

Re: Další informace o raketoplánech

Příspěvekod Dugi » 09 bře 2010, 18:04

Tommy: Díky za video

Tano: "nosnou raketu" tedy externí palivovou nádrž (ET - External Tank) nemůžeš vidět dopadnout, protože je odhozena ve velké výšce, takže při doapdu shoří v atmosféře.
Dva bílé štíhlé válce - pomocné motory SRB (Solid Rocket Boosters) jsou odhozeny v menší výšče a na padácích se snesou do moře (podobně jako první stupeň rakety Ares I při pokusu Ares I-X). Problém je ale v tom, že se nedá dopředu určit kam přesně dopadnou a poslat tam kameru. Jistě, díky telemetrii má NASA přesné informace o poloze odhozených SRB a ví, kam by měly dopadnout. Tahle oblastř je ale poměrně široká a upřesňuje se až během pádu. Navíc kamera, která by měla jejich dosednutí zachytit by k nim musela být hodně blízko (z důvodu kvality záznamu aby diváci neviděli jen nějakou tečku), osobně to tipuju, že by rozhodně neměla být dál než 2-3 kilometry od místa dopadu. Ale takhle přesně se dopředu nedá místo dopadu určit. Navíc vzhledem k rychlosti pohybu lodí se nedá "operativně měnit" jejich poloha aby se dokázaly včas přesunout do vhodného místa a dopad natočily.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 21811
Registrován: 23 říj 2009, 15:36
Bydliště: Jihlava

Re: Další informace o raketoplánech

Příspěvekod Tommy » 09 bře 2010, 20:01

Pro dokreslení Dugiho informace dodávám ještě jedno video s letícím odhozeným ET (z STS-125)

-------------------------------------------
Obrázek
» Dobývání vesmíru na ČSFD - KLIK! «
Uživatelský avatar
Tommy
Moderátor
Moderátor
 
Příspěvky: 817
Registrován: 23 říj 2009, 19:42

Re: Další informace o raketoplánech

Příspěvekod Tano » 10 bře 2010, 19:44

Dugi děkuji za upřesnění, jak se která část nazývá, hledal jsem to na netu,ale nemohl jsem nic kloudného najít, tak jsem to popsal tak nějak podle svého. No hlavně, že jsme se pochopili.

Tommy, to první video bylo pěkně strašidelné. Mělo takové strašidelné zvuky :) U toho druhého jsem čekal, že se ta raketa rozpadne a shoří a nic :) Každopdně supervidea obě dvě.
Uživatelský avatar
Tano
Vesmírný průzkumník
Vesmírný průzkumník
 
Příspěvky: 231
Registrován: 01 lis 2009, 10:31
Bydliště: Ostrava

Re: Další informace o raketoplánech

Příspěvekod stavos » 25 čer 2010, 13:15

By:Tano: Pokud jsi nic kloudného nenašel na internetu mohu ti jen doporučit knihu o které se se tady už Dugi informoval http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=36&t=35 . Je tam toho hodně moc co by tě mohlo zajímat ;)
Taky jsem čekal u toho druhého videa nějakou ohnivou shou, které jsem se nedočkal... :( ale aji tak parádni podívana :palec nahoru:
„Existuje teorie, která tvrdí, že kdyby jednou někdo přišel na to, k čemu vesmír je a proč tu je, vesmír by okamžitě zmizel a jeho místo by zaujalo něco ještě mnohem bizarnějšího a nevysvětlitelnějšího. Existuje jiná teorie, která tvrdí, že už se to stalo.“
Uživatelský avatar
stavos
Aktivní nováček
Aktivní nováček
 
Příspěvky: 40
Registrován: 01 lis 2009, 11:52

Re: Další informace o raketoplánech

Příspěvekod Tano » 21 zář 2010, 16:23

Teď mě tak napadlo, (při pohledu na fotky co tu poslal digiart pod STS-133) co se stane s tou obrovskou halou kde se připravují raketoplány ke startu, až raketoplány nebudou. Ta hala asi není určená jen pro raketoplány že? V té hale jsem totiž zatím nic jiného než raketoplán s nosnou raketou neviděl.
Uživatelský avatar
Tano
Vesmírný průzkumník
Vesmírný průzkumník
 
Příspěvky: 231
Registrován: 01 lis 2009, 10:31
Bydliště: Ostrava

Re: Další informace o raketoplánech

Příspěvekod Dugi » 21 zář 2010, 16:37

Vehicle Assembly Building (VAB) původně vznikla pro sestavování raket Saturn V, které dostaly člověka na Měsíc (tehdy se ještě jmenovala Vertical Assembly Building). Když byl projekt projekt Apollo ukončen, čekaly ji změny, které umožnily její používání pro raketoplány. Tomuto účelu spolehlivě slouží už 30 let. Až odejdou do důchodu, NASA určitě VAB nezboří. Tipuju, že jí bude čekat podobná změna, jako před 30 lety, která umožní její další používání. Zatím ale není jisté, jaké nosiče se v ní budou sestavovat.
To samé platí i o mobilních odpalovacích plošinách MLP a pásových dopravnících crawler transporter. I ty budou muset po odchodu raketoplánů do výslužby projít obměnami, které umožní využívat jejich služeb i u nosičů nové generace.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 21811
Registrován: 23 říj 2009, 15:36
Bydliště: Jihlava

Další

Zpět na Raketoplány

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník