STS-133

[Dugi]

Na raketoplán Discovery čeká v pátek testovací plnění externí nádrže kapalným kyslíkem a vodíkem. Test bude maximálně realistický. Proto bude nádrž kompletně naplněna, stejně jako kdyby se měla chystat ke startu. Celou nádrž budou navíc kontrolovat desítky čidel a kamer, které budou mít za úkol odhalit jakékoliv nečekané chování materiálu.
Každopádně na 21. nebo 22. prosince je plánovaný příjezd pásového dopravníku crawler transporter, který převeze raketoplán i s MLP zpátky do VAB. Má to hned dva důvody. Technici zde budou mít ke stroji lepší přístup a navíc bude raketoplán chráněný před rozmary počasí. Na startovací rampu by se měl vydat někdy okolo 14. ledna, přičemž se startem se stále počítá na 3. února.

[Dugi]

Dnes proběhlo cvičné plnění externí nádrže palivem. Vše probíhalo stejně, jako kdy by mělo skutečně dojít ke startu, dokonce i s přerušením odpočítávání. Doposud získaná data vypadají velmi slibně, závady se tedy podle všeho podařilo opravit. V pondělí 20.12. se raketoplánová sestava vrátí do VAB, kde podstoupí rentgenové snímkování, které bude mít za úkol podrobně prozkoumat opravenou oblast.

[Dugi]

Noční převoz raketoplánu Discovery zpět do montážní haly VAB by měl začít zítra (22.12.) okolo 4:00 SEČ. Původní termín odjezdu musel být změněn, jelikož na crawler transporteru nefungoval správně zvedací systém.
V hale VAB bude na raketoplán čekat důkladná rentgenová kontrola externí nádrže a navíc bude doplněna pěna na místech, kde byly připojeny měřící přístroje během cvičného tankování. Jeho výsledky jsou, podle dosavadních zpráv, pozitivní, takže se doufejme podařilo problémy vyřešit.

[Dugi]

Přesun raketoplánu Discovery do budovy VAB začal v úterý 21.12 ve 22:48 místního času, tedy 22.12. ve 4:48 SEČ. Kontrola izolace na externí nádrži je v plánu příští týden. Další fotografie najdete zde.

[Dugi]

Raketoplán Discovery se pomalu chystá na plánovanou rentgenovou kontrolu, která má za úkol definitivně potvrdit, nebo vyvrátit spekulace ohledně kvality oprav externí nádrže. K těmto testům by mělo dojít až v posledním prosincovém týdnu, ovšem orbiter se na tuto zkoušku musí připravit a právě tyto přípravné práce jsou na programu dne právě v posledních hodinách.
Více fotek najdete zde

[Dugi]

Technici během inspekce v budově VAB objevili čtveřici dalších, drobných, prasklin na externí nádrži. Praskliny se nachází na opačné straně od orbiteru, tudíž tento prostor nemohl být zkontrolován na rampě. Inženýři nyní přemýšlí nad dvěma problémy – za prvé – podaří se praskliny opravit a za druhé – objevili jsme skutečně všechny? S první otázkou asi mnoho starostí mít nebudou, přeci jen si už opravu vyzkoušeli, ale druhá by mohla být oříšek. Ten pověstný červík asi bude v jejich hlavách hlodat ještě hodně dlouho. I když dnešní defektoskopie by snad měla být zárukou jistoty.
Pokud půjde vše hladce, měl by se Discovery vydat na cestu na startovací rampu 14. Ledna, přičemž start je prozatím plánován na 3. Února s tím, že se očekává jeho upřesnění.

[Dugi]

Zatím není nic jistého, ale prozatím to vypadá, že si mise STS-133 do kolonky „odklad“ připíše další záznam. V čem je problém? V žebrech externí nádrže. Když se totiž na onen zašpičatělý zrzavý válc podíváme zblízka, zjistíme, že na jeho povrchu jsou vidět žebra.



A právě tato žebra jsou podle všeho viníkem objevených prasklin. U posledních dvou exemplářů externích nádrží (pro misi STS-133 a hypotetickou STS-135) totiž byl při výrobě žeber použit jiný materiál, který se chová jinak, než ten vykazuje jiné vlastnosti než materiál původní. Zítra by se měli sejít manažeři NASA, kteří zhodnotí průběh oprav a připravenost raketoplánu k letu. Už teď se ale říká, že by externí nádrž měla projít kompletním zpevněním všech žeber externí nádrže. Tím pádem by se start posunul až na 28. Února 2011.
Dominový efekt by pak způsobil odsun mise STS-134 z 1. Dubna na 25. Dubna. Jenom je škoda, že není možné uskutečnit start 12. Dubna (dráha ISS by se nekryla s dráhou raketoplánu). Bylo by stylové, kdyby poslední odsouhlasená mise raketoplánu startovala přesně 30 let po premiérovém letu Columbie.

[Dugi]

Je jasno. Discovery se na svou poslední cestu nevydá 3. Února jak se původně počítalo. Kvůli výměně žeber externí nádrže se start posouvá až na konec měsíce. Přesný termín zatím není jistý. 15. Února totiž startuje zásobovací evropská loď ATV II Johannes Kepler, která se k ISS připojí o jedenáct dní později. Důležité je, že se raketoplán nesmí přiblížit ke stanici, dokud se ATV nespojí se stanicí. Z tohoto důvodu první termín startu připadá v úvahu 27. Února. Startovací okno se pak zavře 6.3. Jenže NASA by se chtěla domluvit s ESA aby se ATV připojilo k ISS rychleji, jedenáct dní je zkrátka podle Američanů moc. NASA by chtěla, aby Discovery startoval už 24. Února.

[Dugi]

Když bychom si dali tu práci a sepsali všechny komplikace, kterým mise STS-133 zatím čelila, měli bychom před sebou pěkně dlouhý sloupec nejrůznějších problémů a tak asi nikoho nepřekvapí, že se pravděpodobně objevila další potíž.
Zatím pouze podle neověřených informací utrpěl člen posádky, Timothy Kopra, při pádu z kola zranění v oblasti boku (snad dokonce zlomenina krčku stehenní kosti). Bližší informace zatím nejsou k dispozici, takže se neví, jak tato okolnost ovlivní složení posádky. Problém je i v tom, že Timothy Kopra se měl během mise zúčastnit výstupů do volného kosmu. Pokud by musel být ze zdavotních důvodů vyměněn, nastal by problém jak náhradníka na tento mimořádně náročný úkol připravit v takřka šibeničním čase.

[Dugi]

Timothy Kopra nepoletí na misi STS-133. Akoliv se stále neví, co přesně se tomuto astronautovi stalo, NASA jej z msie vyřadila. Na jeho místo byl nominován 46letý Stephen Bowen (STS-126 a STS-132). Nejsem si tím jistý, ale je pravděpodobné, že se Bowen stane prvním kosmonautem, který letěl ve dvou po sobě následujících misích raketoplánů.
Každopádně Bowenovi není do závidět. Měsíc a pár dní před startem (prozatím se počítá s 24. únorem) se musí začít připravovat na misi a kromě toho ho čekají i výstupy do volného kosmu, jejichž příprava sama o sobě dá dost zabrat. Na druhou stranu má Bowen za sebou už 5 výstupů do volného kosmu (celkově 34,3 hodiny) takže už jisté zkušenosti má.