Expedice 36
Re: Expedice 36
Taky už byli "jisté" problémy v minulosti při kombinaci žena + mužGUBAREV píše:Navic jen samotna pritomnost zeny ve vetsinou ryze muzskych osadkach oku lahodici...
- Gubarev
- Zkušený kosmonaut
- Příspěvky: 6684
- Reputace: 9
- Bydliště: Praha Letná
- Registrován: 17.2.2013 20:24
Re: Expedice 36
Ony se prvni problemy udajne vyskytly uz ve dvojclene osadce Adam a Eva,
ale technicke prameny nezminuji moc detailu.
ale technicke prameny nezminuji moc detailu.
"It is much easier to believe than to understand"
CHris Hadfield
CHris Hadfield
Re: Expedice 36
Dokování Progersu M19-M...
Možná si ještě vzpomenete, že tenhle Progres "přistál" na ISS s jednou nevyklopenou setkávací anténou systému Kurs.
V souladu s Murphyho zákony je po připojení zrovna tato anténa nad místem, kde je na modulu Zvezda umístěn jeden ze tří laserových odrážečů nezbytných pro navedení evropské zásobovací lodi ATV na dokování (při přibližování slouží pro stanovení vzájemné pozice ATV a ISS). A existuje, zatím nepotvrzená, možnost, že anténa tento odražeč poškodila.
Místo je v tuto chvíli nedostupné. K jeho inspekci poslouží až odlétající Progres, případně plánovaná ruská EVA (došlo by tím pádem k jejímu uspíšení).
Tento port na modulu Zvezda je na ISS jediný ke kterému se mohou připojovat evropské lodě. Z dostupných informací mi však není jasné jestli by případné poškození odrážeče znemožnilo připojení ATV (start nejbližší ATV 4 Albert Einstein je plánován na 5.6.2013).
Popis - červeně je vyznačena oblast kam "dosedla" nevyklopená anténa, popis vpravo uprostřed odkazuje na umístění tří odražečů s dalekým dosahem, poslední popiska pak na umístění dodatečně umístěného 3D odražeče s krátkým dosahem.
Možná si ještě vzpomenete, že tenhle Progres "přistál" na ISS s jednou nevyklopenou setkávací anténou systému Kurs.
V souladu s Murphyho zákony je po připojení zrovna tato anténa nad místem, kde je na modulu Zvezda umístěn jeden ze tří laserových odrážečů nezbytných pro navedení evropské zásobovací lodi ATV na dokování (při přibližování slouží pro stanovení vzájemné pozice ATV a ISS). A existuje, zatím nepotvrzená, možnost, že anténa tento odražeč poškodila.
Místo je v tuto chvíli nedostupné. K jeho inspekci poslouží až odlétající Progres, případně plánovaná ruská EVA (došlo by tím pádem k jejímu uspíšení).
Tento port na modulu Zvezda je na ISS jediný ke kterému se mohou připojovat evropské lodě. Z dostupných informací mi však není jasné jestli by případné poškození odrážeče znemožnilo připojení ATV (start nejbližší ATV 4 Albert Einstein je plánován na 5.6.2013).
Popis - červeně je vyznačena oblast kam "dosedla" nevyklopená anténa, popis vpravo uprostřed odkazuje na umístění tří odražečů s dalekým dosahem, poslední popiska pak na umístění dodatečně umístěného 3D odražeče s krátkým dosahem.
Re: Expedice 36
Kolik má ISS vůbec připojovacích portů pro "návštěvníky" ?
To čtu poprvé, že každý port je uzpůsoben pro jinou loď,
Já myslel, že je větší mezinárodní "spolupráce" a normalizace.
To čtu poprvé, že každý port je uzpůsoben pro jinou loď,
Já myslel, že je větší mezinárodní "spolupráce" a normalizace.
Re: Expedice 36
Ono je to trošku složitější. Pro začátek si musíme říct, že Rusové i Američané používají jiné porty. Proto se třeba ruské Progressy nebo Sojuzy vždycky dokují jen na ruskou část, naopak Dragon pouze na americkou.
Nebudu to podrobněji rozebírat, ale Američané používají dva podtypy spojovacích uzlů. Jeden se používá pro pilotované lodě, které se umí samy připojit (dříve raketoplány, teď je nepoužívaný), jeho průlez je o trochu menší a je pouze jeden - na konci modulu Harmony. Druhý podtyp je pro nákladní lodě, které se neumí samy připojit a musí je transportovat staniční paže - tedy lodě Dragon a HTV. Tento průlez je větší a slouží hlavně k přenášení nákladu. Tento uzel je momentálně jeden - na spodní straně modulu Harmony. Kromě toho jsou na americké části další momentálně nepoužívané dokovací porty, které by v budoucnu umožňovaly rozšíření stanice o další moduly.
Ruská část používá úplně jiné dokovací porty, než jsou ty americké. Celkem bychom na stanici našli 4 - jeden na modulu Poisk, jeden na modulu Pirs, další na modulu Rassvět a čtvrtý na zádi modulu Zvezda. Na všechny tyto uzly se mohou připojit jak Sojuzy, tak i Progressy. Uzel na zádi modulu Zvezda ale jako jediný navíc obsahuje i zařízení nutná pro připojení evropské ATV.
Nebudu to podrobněji rozebírat, ale Američané používají dva podtypy spojovacích uzlů. Jeden se používá pro pilotované lodě, které se umí samy připojit (dříve raketoplány, teď je nepoužívaný), jeho průlez je o trochu menší a je pouze jeden - na konci modulu Harmony. Druhý podtyp je pro nákladní lodě, které se neumí samy připojit a musí je transportovat staniční paže - tedy lodě Dragon a HTV. Tento průlez je větší a slouží hlavně k přenášení nákladu. Tento uzel je momentálně jeden - na spodní straně modulu Harmony. Kromě toho jsou na americké části další momentálně nepoužívané dokovací porty, které by v budoucnu umožňovaly rozšíření stanice o další moduly.
Ruská část používá úplně jiné dokovací porty, než jsou ty americké. Celkem bychom na stanici našli 4 - jeden na modulu Poisk, jeden na modulu Pirs, další na modulu Rassvět a čtvrtý na zádi modulu Zvezda. Na všechny tyto uzly se mohou připojit jak Sojuzy, tak i Progressy. Uzel na zádi modulu Zvezda ale jako jediný navíc obsahuje i zařízení nutná pro připojení evropské ATV.
- modelar
- Vesmírný badatel
- Příspěvky: 557
- Reputace: 39
- Bydliště: Slovensko
- Registrován: 4.8.2012 21:40
Re: Expedice 36
Video z vývozu Sojuzu na rampu, štart je naplánovaný na dnes večer 22:31 SELČ.
"It was going well until it exploded."
Re: Expedice 36
Škoda, že není vidět to zvedání té rakety (mám na mysli ten zvedací mechanismus)
Jak to má raketa s těžištěm ?
U válce je těžiště v polovině výšky, ale raketa asi bude "jinak" váhově" rozložená protože palivo má asi jinou hmotnost než vlastní motory, či či hmotnost nákladu ve špičce.
Jak to má raketa s těžištěm ?
U válce je těžiště v polovině výšky, ale raketa asi bude "jinak" váhově" rozložená protože palivo má asi jinou hmotnost než vlastní motory, či či hmotnost nákladu ve špičce.