Během následujících tří let budou odborníci v Goddardově kosmickém centru kompletovat JWST. Pak nastane několik let intenzivního testování teleskopu jako celku.
O jeho primárním zrcadle bylo psáno hned
v úvodu vlákna. My se dnes podíváme na část teleskopu označenou jako Integrated Science Instrument Module neboli ISIM
ISIM je komponenta složená ze čtyř přístrojů, které dokáží zpracovávat dopadající infračervené světlo.
Prvním je kanadský Fine Guidance Sensor čili senzor přesného zaměření.
Už název napovídá, že senzor umožní přesné zaměření na konkrétní bod, kde se nachází objekt zájmu. Do NASA by měl tento přístroj dorazit do konce roku.
Druhý NIRCam je z produkce domácího osvědčeného výrobce Lockheed Martin.
Slouží jako primární detekce blízkého infraspektra (0,6 to 5 micrometrů). Pozorovat s ním bude možné blízké hvězdy v mléčné dráze a objekty v Kuiperově pásu. Lockheed Martin ho bude testovat do března a ve druhé polovině roku jej odešle do NASA.
Třetí je MIRI (Mid-infrared Instrument).
Ten dodá Velká Británie někdy v dubnu. Slouží k detekci infravln ve střední spektrální oblasti (5-40 mikrometrů). Sledovat se s ním dají protoplanetární disky, pozůstatky hvězdných systémů, vzdálené galaxie nebo extrasolární planety.
Čtvrtý přístroj NIRSpec, blízký infračervený spektrometr (near-infrared spectrometer), pak dodá evropské EADS Astrium.
Dokáže detekovat chladnější červené hvězdy a červené obry. Prach je pro tyto blízké infravlny (0,7-5 mikrometrů) průhledný. Do Goddardova centra by měl dorazit v únoru 2013.
Tento přístroj má ještě jednu zajímavost a to tzv.
Microshutters
Jsou to malé magneticky ovládané clony veliké jako 3-6 lidských vlasů (100-200 mikrometrů), které se dokáží otevírat a zavírat každá zvlášť. Dokáží tak odclonit jasnější bližší objekty, čímž můžete pozorovat slabé vzdálené objekty. Díky těmto unikátním vlastnostem dokáže detektor sledovat až 100 různých objektů najednou. Tato technologie byla vyvíjena šest let přímo pro tento teleskop. Přezdívá se jí strojírenský zázrak a kromě kosmických technologií najde uplatnění i v celé řadě jiných oborů jako jsou biotechnologie nebo komunikace.
Na dalším obrázku si můžete prohlédnout rozdělení spektra, pro jednotlivé typy detektorů. Dělení infračerveného spektra se používá jednak kvůli povaze pozorovaných objektů a jednak kvůli rozdílným technologiím detekce. Na blízké infravlny je používán detektor založený na lavinové diodě a 1100-2500 nm, na střední a hluboké pak detektory založené na olovnatých sulfidech.
zdroje:spaceflightnow.com, ipac.caltech.edu, wikipedie, jwst.nasa.gov