Jako nosič by mohla být použitá evropská Ariane 5, nebo americká Delta. Původní plány počítaly i s využitím rakety Ares V, ovšem kvůli zrušení projektu Constellation tato možnost padla. Zda bude v době startu již k dispozici nová americká těžkotonážní raketa zatím není jisté, proto raději projektanti počítají se stávajícími nosiči.
Samotná mise by se skládala z landeru, který by na Mars dopravil pojízdný rover upravený pro sběr vzorků a tzv. MAV (Mars Ascent Vehicle), který zajistí odeslání vzorků na oběžnou dráhu. Tam se MAV spojí s orbiterem, obíhajícím okolo planety. S jeho pomocí se vzorky vydají na cestu k Zemi. Jeden z plánů počítá i s tím, že rover vůbec nebyl potřebný, možná bude stačit lander vybavit rypadlem na pohyblivém rameni jako v případě sondy Phoenix. Ale i kdyby byl k dispozici rover, nebylo by jistě od věci přidělat na lander malou vrtnou soupravu, která by byla schopná se podívat hlouběji pod povrch.
Jasno není ani ohledně podoby startu. Podle jednoho plánu by měly všechny tři části (rover, orbiter i lander s MAV) startovat najednou. K tomu by byl ale pravděpodobně zapotřebí těžký raketový nosič. Druhý plán počítá se dvěma starty. První by startoval orbiter a po 4 letech (až se Mars znovu přiblíží k Zemi) by se na cestu vydal lander s MAV a rover. Podle třetího plánu by nejprve startoval rover, pak by se k Marsu vydal orbiter a jako poslední i lander s MAV. Která podoba nakonec bude definitivní není jisté, všechno bude záležet na tom, jaké nosiče budou k dispozici.
