BepiColombo
Napsal: 11.12.2010 23:48
Mise BepiColombo je společným podnikem Evropské (ESA) a Japonské kosmické agentury (JAXA) a má za úkol prozkoumat první planetu Sluneční soustavy – Merkur. Bohužel kvůli finančním škrtům byl zrušen původně plánovaný modul MSE (The Mercury Surface Element), který měl přistát na povrchu planety. Ve své podstatě se jedná o dvě družice – evropská část nese název Mercury Planetary Orbiter (MPO) a japonská se jmenuje Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO). Jelikož ale obě družice spolu mají spolupracovat a navenek vystupují jako jeden projekt, řadím je do mezinárodních projektů.
O vypuštění se má postarat raketa Sojuz startující z Bajkonuru (docela se přitom divím, že ESA tuto raketu nevyužije pro start z vlastního kosmodromu Kourou) v srpnu 2013. Podle jiných informací by mělo ke startu dojít až o rok později a nosičem by měla být Ariane 5 (čemuž už věřím víc). Obě sondy pak pomocí gravitačních praků Měsíce, Země, Venuše a Merkuru, společně se slunečním a iontově-elektrickým pohonem aby se v roce 2019 usadily na oběžné dráze Merkuru. Samotná výzkumná část by měla trvat minimálně jeden rok (v prodloužení osobně moc nevěřím, součástky budou velmi trpět blízkostí Slunce – radiace a horko jim moc dobře dělat nebudou).
MPO bude mít na palubě jedenáct vědeckých přístrojů z různých zemí Evropy. Například kameru ve viditelném spektru, laserový výškoměr, nebo rentgenový spektrometr. Rusko (ač nečlen ESA) dodá gamma a neutronový spektrometr. Sonda by měla v několika vlnových délkách zmapovat celý povrch planety. Teoreticky by v trvale zastíněných polárních kráterech mohla objevit zbytky ledu (čemuž ale příliš nevěřím). Důležité je, že zatím je sonda stále ve fázi plánování, takže se může ledacos změnit. Každopádně to ale zatím vypadá, že by měla MPO kolem planety oběhnout jednou za 2,3 hodiny, zatímco MMO za 9,2 hodiny.
O vypuštění se má postarat raketa Sojuz startující z Bajkonuru (docela se přitom divím, že ESA tuto raketu nevyužije pro start z vlastního kosmodromu Kourou) v srpnu 2013. Podle jiných informací by mělo ke startu dojít až o rok později a nosičem by měla být Ariane 5 (čemuž už věřím víc). Obě sondy pak pomocí gravitačních praků Měsíce, Země, Venuše a Merkuru, společně se slunečním a iontově-elektrickým pohonem aby se v roce 2019 usadily na oběžné dráze Merkuru. Samotná výzkumná část by měla trvat minimálně jeden rok (v prodloužení osobně moc nevěřím, součástky budou velmi trpět blízkostí Slunce – radiace a horko jim moc dobře dělat nebudou).
MPO bude mít na palubě jedenáct vědeckých přístrojů z různých zemí Evropy. Například kameru ve viditelném spektru, laserový výškoměr, nebo rentgenový spektrometr. Rusko (ač nečlen ESA) dodá gamma a neutronový spektrometr. Sonda by měla v několika vlnových délkách zmapovat celý povrch planety. Teoreticky by v trvale zastíněných polárních kráterech mohla objevit zbytky ledu (čemuž ale příliš nevěřím). Důležité je, že zatím je sonda stále ve fázi plánování, takže se může ledacos změnit. Každopádně to ale zatím vypadá, že by měla MPO kolem planety oběhnout jednou za 2,3 hodiny, zatímco MMO za 9,2 hodiny.