forum.kosmonautix.cz

vasimr je vaporware...

To je pravda. Ale nepředpokládám, že by se stanice u Měsíce stavěla dříve než doslouží ISS. Takže je 10 let času, což je na vývoj dost, jelikož už nejsme jen ve stádiu plánů, nýbrž pozemního testování malého prototypu.

Ono je to celé o prezentaci boeingu směřované k cestě na Mars ve třicátých letech (respektive se tam řeší možnosti velkých misí)

Marsovská mise je tam naplánovaná pomocí 4 startů nákladní SLS a jednoho startu orionu na SLS s blokem paliva

vše se má skládat právě u stanice v L2, první by letěl nákladní let, po něm posádka, délka mise kolem 2 let

no a k tomu je třeba právě ta stanice sestavená z jednoho modulu velikosti Zarji, a několika menších amerických, to už také boeing představil na prezentacích

dohodli jsme se, že se dohodnem je hodně politické vyjádření, vzhledem k aktuálnímu dění nikdo netuší, co se bude dít za půl roku

a tlačí to hlavě boeing

Objevily se zprávy že by modul NEM původně plánovaný pro ISS mohl posloužit jako základ pro novou stanici, která by mohla být umístěná nad odvrácenou stranou Měsíce. Údajně s tímto návrhem Roskosmosu souhlasí experti z NASA, ESA a JAXA.
Termíny ani bližší informace nejsou k dispozici.



Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele novák

Vzhledem k tomu, že NEM měl být původně součástí ISS, tudíž byl určen pro LEO, tak by mě zajímalo, jak budou řešit radiační ochranu.

To umístění by tedy mělo být v bodě L2 soustavy Země-Měsíc ? Nebo by spíš stanice kroužila okolo L2, jinak by jí musela nějaká další sonda pomáhat s retranslací signálu.

Řešili jsme to včera na skypeferenci - ze které ale bohužel není záznam - porucha při nahrávání, které jsem si nevšiml.
Jelikož se tam píše o tom, že stanice má být nad odvrácenou stranou, tak to musí být jedině L2.

Tohle není žádná novinka, ale jelikož mě to zajímalo tak jsem si řekl že se podělím - jde o prezentaci Boeingu ohledně stanice v L2, ale především zaměřenou na jejich návrh znovupoužitelného Měsíčního landeru, který by sloužil také jako základ budoucího landeru pro Mars. Je to sice anglicky, ale s pěknejma obrázkama
http://www.nasa.gov/pdf/604643main_2-Pa ... _Final.pdf

Já osobně bych pro dopravu k Měsíci nejradši viděl do konce dotažený vodíkový arcjet, který by podle testů NASA mohl mít tah mezi 50-150 N/MWe, a to v závislosti na specifickém impulsu (mezi 8 a 11 kNs/kg). Přitom to není žádná excentrická technologie, nevyžaduje to ani složitou kryogeniku jako VASIMR, ani drahý xenon jako většina typů iontových motorů. VASIMR a jemu podobné motory budou hezké na dálkové mise, ale tady mi to přijde jako zbytečný luxus.

Svého času mě napadl na arcjetu (nebo resistojetu) založený únikový stupeň pro lety k Měsíci a k Marsu, ale k nějaké optimalizaci parametrů jsem se ještě nedostal (základní myšlenka spočívala v kombinaci rozumně velkých solárních panelů s rozumně velkou baterií, aby se lépe využilo Oberthova efektu při zážezích v perigeu, ale správné proporce všech parametrů pro minimalizaci výrobních nákladů a maximalizaci užitečnosti člověk z hlavy neodhadne - to bude chtít asi nějakou tu plnou simulaci).

geal píše:mohl mít tah mezi 50-150 N/MWe

Prosím tě, MWe je co za jednotku, nějak se nechytám a strejda mlčí...

Elektrický megawatt...