JUICE
Napsal: 18.4.2012 23:27
Ledové měsíce Jupitera, tedy Europa, Ganymed a Kallistó lákají vědce už dlouho. Vzpomeňme třeba na zrušený americký projekt JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter), nebo na americko/evropský projekt EJSM/Laplace (Europa Jupiter System Mission). Všechny doplatily na škrty v rozpčtech. Přesto se, jak se zdá, blýská na lepší časy. Jako bájný Fénix vstal z vlastního popela evropský projekt EJSM a přetransformoval se v projekt JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer), který má za cíl studium právě ledových měsíců Jupitera i planety samotné. Realizace mise je velmi pravděpodobná, stačí už jen oficiální souhlas Evropské kosmické agentury, který by měl přijít 2. května. Podle dosavadních informací by se ale mělo jednat jen o formalitu. Jediná vizualizace mise, která je v současné době na internetu:
Důležité je, že mise JUICE bude spadat do takzvané kategorie L misí (tedy jakýchsi vlajkových lodí a výkladních skříní evropského kosmického průmyslu). Zatím žádná družice v této kategorii nevznikla. Bude se tedy jednat o největší evropský kosmický projekt, který si právem zaslouží označení kategorie L1.
Jak by měl vypadat průběh mise? Se startem se počítá na červen roku 2022 s využitím rakety Ariane 5. Pak družice vyžije tří gravitačních praků Země a jednoho od Venuše a v roce 2030 dorazí k největší planetě Sluneční soustavy, na jejíž oběžnou dráhu vstoupí. Podle dosavadního plánu by mělo dojít ke dvěma blízkým průletům nad povrchem Europy (cca. 400 km), 12 přeletům ve výšce 200 km nad povrchem Ganymedu a 13 ve stejné výšce nad Kallistó. V roce 2032 sonda vstoupí na oběžnou dráhu Ganymedu, odkud jej bude devět měsíců zkoumat. Jednalo by se o první oběžnici měsíce jiné planety než Země. Pak by měla skončit základní mise. Pokud bude sonda v dobrém stavu a nebudou chybět peníze, dočkáme se i nějakého přídavku.
Velmi zajímavě vypadá i přístrojové složení sondy. Veřejnost, která má ráda obrázky potěší hlavně dvojice kamer (úzko- a širokoúhlá). Úzkoúhlý snímač bude disponovat 12 filtry a dokáže nasnímat fotky minimálně v 4096 stupních šedi. Za zmínku stojí i spektrometr VIRHIS, který bude disponovat až 4x větším úhlovým rozlišením oproti podobnému systému na sondě Galileo, která v 90. letech studovala Jupiter. Ultrafialový spektrometr má být dokonce 10x citlivější. Zajímavým přístrojem je laserový dálkoměr, který by měl prokázat, jestli se pod povrchem Ganymedu vyskytuje oceán. Pokud ano, pak tento přístroj změří odchylky vzedmutí způsobené slapovými silami. Mikrovlnný spektrometr se zaměří na zkoumání podmínek v atmosféře měsíců i samotného Jupitera. Jejich složení zase prozkoumá hmotový spektrometr INMS. Měřením odchylek magnetického pole půjde zpětně dopočítat třeba elektrickou vodivost a tedy salinitu případných podpovrchových oceánů. Na závěr jsem si nechal skutečnou lahůdku - Podpovrchový radar IPR. tahle věcička dokáže "nahlédnout" 1 - 10 kilometrů pod povrch a ukázat nám, jak to tam vypadá. Jestli jsou naše dosavadní úvahy správné a Europa má pod kilometrovým ledovým krunýřem oceán, budeme schopni s pomocí tohoto přístroje vysledovat toto rozhraní.
Ještě to pro vás není dostatečně zajímavá mise? Dobrá, přidáme další úctyhodný údaj - Mise JUICE počítá s odesláním 1,4 Gbit dat každý den! Pro představu Galileo vinou poruchy posílal údaje jen rychlostí 160 bps. I kdyby čistě teoreticky posílal informace nonstop (což je nereálné kvůli tomu, že často se mezi sondou a Zemí nacházely překážky), poslal by na Zemi denně 10 Mbit. To je docela slušná změna, nemyslíte?
Na závěr ještě připomeňme, že JUICE o svou realizaci bojuje na dálku s dalšími dvěma projekty - ATHENA (velká observatoř pro pozorování v rentgenovém spektru) a NGO (eLISA) první družice sledující vesmír pomocí Einsteinem předpovězených gravitačních vln. Objektivně vzato mi JUICE přijde ze všech nejzajímavější.
Zdroj: my-favourite-universe
Důležité je, že mise JUICE bude spadat do takzvané kategorie L misí (tedy jakýchsi vlajkových lodí a výkladních skříní evropského kosmického průmyslu). Zatím žádná družice v této kategorii nevznikla. Bude se tedy jednat o největší evropský kosmický projekt, který si právem zaslouží označení kategorie L1.
Jak by měl vypadat průběh mise? Se startem se počítá na červen roku 2022 s využitím rakety Ariane 5. Pak družice vyžije tří gravitačních praků Země a jednoho od Venuše a v roce 2030 dorazí k největší planetě Sluneční soustavy, na jejíž oběžnou dráhu vstoupí. Podle dosavadního plánu by mělo dojít ke dvěma blízkým průletům nad povrchem Europy (cca. 400 km), 12 přeletům ve výšce 200 km nad povrchem Ganymedu a 13 ve stejné výšce nad Kallistó. V roce 2032 sonda vstoupí na oběžnou dráhu Ganymedu, odkud jej bude devět měsíců zkoumat. Jednalo by se o první oběžnici měsíce jiné planety než Země. Pak by měla skončit základní mise. Pokud bude sonda v dobrém stavu a nebudou chybět peníze, dočkáme se i nějakého přídavku.
Velmi zajímavě vypadá i přístrojové složení sondy. Veřejnost, která má ráda obrázky potěší hlavně dvojice kamer (úzko- a širokoúhlá). Úzkoúhlý snímač bude disponovat 12 filtry a dokáže nasnímat fotky minimálně v 4096 stupních šedi. Za zmínku stojí i spektrometr VIRHIS, který bude disponovat až 4x větším úhlovým rozlišením oproti podobnému systému na sondě Galileo, která v 90. letech studovala Jupiter. Ultrafialový spektrometr má být dokonce 10x citlivější. Zajímavým přístrojem je laserový dálkoměr, který by měl prokázat, jestli se pod povrchem Ganymedu vyskytuje oceán. Pokud ano, pak tento přístroj změří odchylky vzedmutí způsobené slapovými silami. Mikrovlnný spektrometr se zaměří na zkoumání podmínek v atmosféře měsíců i samotného Jupitera. Jejich složení zase prozkoumá hmotový spektrometr INMS. Měřením odchylek magnetického pole půjde zpětně dopočítat třeba elektrickou vodivost a tedy salinitu případných podpovrchových oceánů. Na závěr jsem si nechal skutečnou lahůdku - Podpovrchový radar IPR. tahle věcička dokáže "nahlédnout" 1 - 10 kilometrů pod povrch a ukázat nám, jak to tam vypadá. Jestli jsou naše dosavadní úvahy správné a Europa má pod kilometrovým ledovým krunýřem oceán, budeme schopni s pomocí tohoto přístroje vysledovat toto rozhraní.
Ještě to pro vás není dostatečně zajímavá mise? Dobrá, přidáme další úctyhodný údaj - Mise JUICE počítá s odesláním 1,4 Gbit dat každý den! Pro představu Galileo vinou poruchy posílal údaje jen rychlostí 160 bps. I kdyby čistě teoreticky posílal informace nonstop (což je nereálné kvůli tomu, že často se mezi sondou a Zemí nacházely překážky), poslal by na Zemi denně 10 Mbit. To je docela slušná změna, nemyslíte?
Na závěr ještě připomeňme, že JUICE o svou realizaci bojuje na dálku s dalšími dvěma projekty - ATHENA (velká observatoř pro pozorování v rentgenovém spektru) a NGO (eLISA) první družice sledující vesmír pomocí Einsteinem předpovězených gravitačních vln. Objektivně vzato mi JUICE přijde ze všech nejzajímavější.
Zdroj: my-favourite-universe