Pokud se chceme ptát po životě musíme napřed vědět co to vlastně je. Definic je dost a žádná není dokonalá. Na wiki je definice složená ze šesti parametrů, je zjevně nejen podle mě příliš rigidní , proč by to nutně museli být nukleové kyseliny?
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDivo ... kteristika
Ovšem poslední tři body bych snad bral. Flégr říká, že živé je všechno co podléhá evoluci, sám jedním dechem dodává, že to smrdí kruhem, ale nic lepšího prostě nemá. moje vlastní definice je ještě benevolentnější, myslím si, že za život lze považovat cokoli co splňuje alespoň dvě z oněch posledních tří podmínek z Wiki. Vzhledem k tomu, že dále se budu zabývat pouze organizmy pozemskými, tak podobně obecné definice můžeme uložit k ledu, to jen k té živé a neživé hmotě. Myslím, že tyto potíže jsou jistá indicie ukazující, že nic takového neexistuje. Samozřejmě pouhá indicie by mi k takovému postoji nestačila, ale to že dovedeme z běžných chemikálií stvořit životaschopný virus - který se do mé (nejen) definice v pohodě vejde už není jen indicie. Totéž ukazuje to že dovedeme stvořit simulaci bakterie, založenou na běžných postupech simulujících libovolné chemické reakce, do těch proteinů nebyla vložena žádná životní síla, stejně jako do těch chemikálií a přitom to funguje. Ale jak to? Vždyť tomu nikdo ten život nevdechnul jenom jsme to poskládali dle předlohy. Opravdu to nevypadá na nějakou záhadu, už vůbec ne na nepoznatelné mysterium.
http://www.osel.cz/472-vir-stvoren-v-re ... -case.html
http://vtm.e15.cz/kompletni-simulace-zi ... i-pocitace
To že v celém vesmíru nacházíme organické molekuly už je skoro až nuda. Rozhodně to nikoho nezvedne ze židle. Nacházíme tam ale nejen nějaký alkohol nebo kyselinu mravenčí (ta byla první), dokonce není nic divného na aminokyselinách, nukleových bázích a dalších. Pokud už se ty nukleové báze dostanou někam na vlhký povrch spolu s kometami, jako že dostanou nebo ta kometa dokonce může umožnit jejich vznik
http://www.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-st ... smiru.html
tak jejich další polymerizace je v podstatě nalajnovaná. To se běžně dělá v laboratořích. Je jen věcí statistiky kolik nám při tom vznikne fosfolipidů (
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fosfolipid), a když máme fosfolipidy tak ty už nemohou jinak než vytvořit uzavřené globule kde bude mastná část schovaná uvnitř těch hydrofilních konců a ejhle máme tu membránu. Jeden z podstatných požadavků pro buněčný život - totiž oddělení vnitřního a vnějšího prostoru buňky - je splněn. Celé je to jen triviální fyzika a chemie. Nikde nic mimořádného.
Chtěl jsem o tom mluvit v Jihlavě v souvislosti s tímto(
http://www.osel.cz/8106-mohl-by-byt-na- ... zivot.html), ale ty dva dny jsou fakt krátké. Tož máme tu věrohodnou simulaci vzniku buněčné membrány, dokonce pro alternativní chemismus.
Ty počty reakcí a jejich pravděpodobnosti jsou překrásně popsané na Planetopii, to jsou opravdu šílená čísla, lidský mozek vůbec nemá šanci je nějak intuitivně uchopit.
http://www.planetopia.cz/pravdepodobnos ... eneze.html
Dokonce jim tam vychází, že sebereplikující enzym se nám v oceánu velikosti těch pozemských vyloupne za několik dnů. To je plně v souhlasu s moderním náhledem na věc, že Země byla ve svém divokém mládí dokonce opakovaně sterilizována a znovu infikována. A to se počítá s tím, že to musí být ten jeden konkrétní peptid. My už ale víme, že takových sloučenin je mnohem víc i v tom článku to zmíněno. Je tu ještě jedna věc, použití peptidu poněkud degraduje IMHO přeceňovanou roli DNA jako datového úložiště potřebného pro evoluční procesy. Evidentně může tuto roli zastat dokonce i peptid, jinak by se nemohl replikovat. Takže máme splněnou další podmínku sice mechanizmus pro práci s daty pro přenos vlastností mezi generacemi.
A to tu navíc máme alternativu v podobě RNA, že je funkční ukazují RNA viry (
https://cs.wikipedia.org/wiki/RNA_viry), a že se mají mršky k světu, s chřipkou jsme dosud nic nesvedli.
A zase žádné mysterium. Dokonce i když budeme trvat na DNA, tak i těch nukleových bází je plný celý vesmír, mimo to je dovedeme “necíleně” vyrábět pomocí laserových pulsů.
I manželé Šponerovi říkají, že život patrně vnikl několika cestami naráz. Mimo to jen tak mimochodem jsou to češi, ale hlavně dali dohromady kompletní scénář spuštěný jako simulace na počítači. Zase standardní postupy, zase nic mimořádného.
http://ceskapozice.lidovky.cz/vedecti-m ... -tema_lube
Potřebujeme ještě něco? Potřebujeme někde brát energii, přenášet a předávat ji na potřebném místě. Pozemské organismy k tomu používají ATP. Také ATP byla nalezena v kosmu, ostatně jednou z jejích složek je adenin tedy nukleová báze. Je to věc, která se mě osobně zdá poněkud nedoceněná. Dočetl jsem se o tom pouze v této knížce od Jana Buchara (
http://www.spalena53.cz/jan-buchar-aj-zivot/), v případě zájmu jsem ochoten příslušné stránky naskenovat. Je to opravdu zajímavé, je tam schematicky, přes celou stránku vysvětlen postup geneze této molekuly. ATP pravděpodobně sloužila jako zdroj energie prvotního života a to už mu z různých důvodů zůstalo, akorát že si dnes ATP syntetizuje sám. A zase nic mimořádného, prostě normální molekula o jaké víme, že není nijak vzácná, dovede vzniknout zcela abiotickou cestou, život si jen vezme co mu leží u nosu.
Nějak nenacházím překážky pro opakovaný vznik života dokonce i ve sluneční soustavě, nemluvě už Galaxii nebo o celém vesmíru.