Rusové někdy mění svá rozhodnutí. Někdy je to proto, že se ukáže, že za několik let (kdy má mise startovat) bude možné využít jinou nosnou raketu, která bude třeba v té době levnější.
Jinak samotný projekt Luna-Glob se skládá ze tří (resp. čtyř) samostatných misí. Trochu mi to připomíná "zmatky" v pojmenovávání ruských kosmických strojů - raketa i loď jsou Sojuz a podobně.
Jako první v projektu Luna-Glob má startovat v roce 2014 mise Luna-Glob 2 (též nazývaná Luna-Resurs) - společné dílo ruské a indické kosmické agentury. Nosná raketa má být indická GSLV. Součástí mise má být 58 kg vážící ruský polární lander a rover, který se má stát součástí
International Lunar Network. Přistát má v oblasti jižního měsíčního pólu. Rover bude mít šest koleček a bude ho pohánět solární energie. Na Měsíci má pracovat jeden rok, urazit 150 km při rychlosti 360 m/h. Indové dodají orbitální část mise - v podstatě Chandrayaan-2.
Další misí projektu Luna-Glob je Luna-Grunt, která je rozdělená na dvě podmise. První má přijít na řadu mezi v roce 2014. Nosičem má být raketa v obou případech Sojuz s horním stupněm Fregat. obsahuje orbitální a hlavně přistávací část. Má se jednat o 400 kg vážící rover, který odebere vzorky hornin. Pak počká do roku 2015, kdy má přistát druhá podmise - lander s návratovým modulem, který na Zemi dopraví 1 kilogram horniny.
Třetí částí má být mise Luna-Glob 1 (ano, jmenuje se stejně jako celý projekt). Ta má přijít v roce 2015. Nosičem má být raketa Sojuz-2. Součástí projektu mají být i čtyři 45 kg vážící penetrátory, které budou "bombardovat" povrch Měsíce. Po jejich dopadu se mají zkoumat seismické vlny, čímž by se mělo poodhalit složení Měsíce. Dva penetrátory by měly dopadnout nedaleko míst přistání Apolla 11 a Apolla 12 (snad si to dobře proměří. Nedovedu si představit to pozdvižení, kdyby Ruská technologie poškodila americké artefakty zanechané na Měsíci
). Orbiter má obsahovat astrofyzikální experimenty, měřiče prachu, plasmové senzory a přístroj pro monitorování mimořádně silných kosmických záření.
Posledním a řekněme velmi volným pokračováním projektu je mise Lunnyj Poligon - robotická lunární základna, která má vznikat mezi lety 2020 a 2037. Jeho součástí mají být solární elektrárny, telekomunikační stanice, technologické a vědecké stanice, rovery určené pro dlouhé jízdy po povrchu Měsíce, přistávací a startovní oblast + satelity na oběžné dráze.
