Veněra-D
Napsal: 3.1.2011 23:45
Rusové si brousí zuby na Venuši. Poslední sovětskou sondu, která se druhé planetě Sluneční soustavy věnovala, byla Veněra 16 v roce 1983. A od té doby ticho po pěšině. Sice ještě o rok později kolem planety proletěla dvojice sond Vega, ovšem jejich cílem byla Halleyova kometa. Venuši od té doby zkoumala například sonda Magellan, či Venus Express, ale okrajově také Cassini, Galileo, či Messenger. Tyto sondy ale u planety jen využily jejího gravitačního praku, takže o nějakém dlouhodobém měření se nedá hovořit.
Do budoucna by měla Venuši zkoumat evropsko-japonská mise Bepi-Colombo, ale Rusko nechce zůstat pozadu a chystá sondu Veněra-D. Ta sice svým názvem evokuje téměř 30 let staré časy, ale zdání klame. Sonda by měla být vybavena podobně jako americká Magellan, tedy s tím rozdílem, že do vínku dostane silnější a modernější vybavení, například radar. Co je ale zajímavé je to, že Rusové nechtějí aby byla Veněra-D jen výkřikem do prázdna. Naopak. Mělo by se jednat o první krok z celé řady misí. Veněra-D totiž bude kromě jiného mapovat povrch a hledat na něm místa vhodná k přistání. V dalších letech by totiž měla na pekelně horký povrch sestoupit sonda, která má provést detailní průzkum. Délka pobytu je sice omezená okolním prostředím, přesto by měl být díky novým technologiím a materiálům překonán dosavadní rekord v délce pobytu na povrchu Venuše.
To jsme se ale dostali trochu moc daleko. Vraťme se zpět k sondě Veněra-D. O její start by se měla postarat raketa Proton (spekuluje se i o možnosti nasazení nové rakety Angara). Se startem se prozatím počítá na rok 2016.
Do budoucna by měla Venuši zkoumat evropsko-japonská mise Bepi-Colombo, ale Rusko nechce zůstat pozadu a chystá sondu Veněra-D. Ta sice svým názvem evokuje téměř 30 let staré časy, ale zdání klame. Sonda by měla být vybavena podobně jako americká Magellan, tedy s tím rozdílem, že do vínku dostane silnější a modernější vybavení, například radar. Co je ale zajímavé je to, že Rusové nechtějí aby byla Veněra-D jen výkřikem do prázdna. Naopak. Mělo by se jednat o první krok z celé řady misí. Veněra-D totiž bude kromě jiného mapovat povrch a hledat na něm místa vhodná k přistání. V dalších letech by totiž měla na pekelně horký povrch sestoupit sonda, která má provést detailní průzkum. Délka pobytu je sice omezená okolním prostředím, přesto by měl být díky novým technologiím a materiálům překonán dosavadní rekord v délce pobytu na povrchu Venuše.
To jsme se ale dostali trochu moc daleko. Vraťme se zpět k sondě Veněra-D. O její start by se měla postarat raketa Proton (spekuluje se i o možnosti nasazení nové rakety Angara). Se startem se prozatím počítá na rok 2016.