Oživený Buran?

[Dugi]

Ředitel Moskevského stojního institutu Grenadij Raikunov vystoupil se smělým prohlášením, jehož důsledky mohou být dalekosáhlé a ovlivní nejen ruskou, ale troufám si říct, že celosvětovou kosmonautiku.
Raikunov totiž neoznámil nic menšího než to, že Rusko chce vzkřísit projekt raketoplánu Buran schopný na nízkou oběžnou dráhu vynést 24 tun nákladu! A co víc, součástí vývoje by měl být i supertěžký raketový nosič s nosností 100 tun!
První testy systémů raketoplánu mají přijít v roce 2015, do provozu se mají dostat o tři roky později. Podle všeho to vypadá, že oba nové stroje by měly startovat z nového kosmodromu Vostočnyj. K ruským prohlášením musíme přistupovat opatrně, v historii se už několikrát stalo, že inženýři přecenili síly.

Pojďme si ale detailněji připomenout ojedinělý projekt raketoplánu Buran.
Jeho počátky najdeme v roce 1975, kdy sovětští inženýři zkoušeli konkurovat americké novince – raketoplánům. V té době se na tyto stroje pohlíželo s velkou nadějí – měly výrazně zlevit cestování na oběžnou dráhu, ale nakonec to bylo obráceně. Na druhou stranu neexistuje stroj, který by byl schopný nejen „přinést něco nahoru“, ale pak i něco donést dolů – to umí pouze raketoplány. Ale zpět do roku 1975. Rusové tehdy společně s raketoplánem Buran vyvinuli těžkotonážní letoun Antonov An-225 nazývaný též Mrija, který měl sloužit k transportu raketoplánu a nosnou raketu Eněrgija, o které se ještě zmíníme.
Celkem vzniklo osm prototypů, které se používaly ke zkouškám. První opravdový a kompletní Buran vznikl roku 1986. Svou premiéru si odbyl 15. listopadu 1988 a už tehdy trumfnul Američany – na jeho palubě nebyli lidé – stroj se ovládal automaticky. Dvakrát obletěl Zemi a následně sám měkce přistál na Bajkonuru (zajímavostí je, že jako záložní letiště bylo vytipováno Ralsko v ČSSR). Do dnešní doby se Američanům nepodařilo Rusy přetrumfovat – jejich raketoplány musí na přistání navádět členové posádky.
A jak vlastně Buran vypadal? V podstatě byl velice podobný americkému programu Space shuttle – tvar i barva byly prakticky stejné. Při startu byla k orbiteru připojena nosná raketa Eněrgija, která mu dodala potřebnou rychlost. A tady bych se na chvilku zastavil. Eněrgija totiž byla nejsilnější raketou na světě. Kromě toho, že měla vynášet raketoplán Buran, počítalo se s tím, že by mohla na oběžnou dráhu vypouštět části kosmických stanic. Žel bohu, nikdy k tomuto účelu nebyla využitá. Centrální „válec“ měl na spodní části umístěné motory RD-120 na kyslík a vodík. K němu se připojují startovací bloky ( obdoba amerických SRB) na kyslík a kerosin. Celkem měla mít raketa čtyři různé modifikace.

Eněrgija-M – Nejslabší verze – po stranách měla dva urychlovací bloky a pouze jeden motor RD-120
Eněrgija – čtyři startovací bloky a 4 motory RD-120 – měla vynášet raketoplán Buran.
Eněrgija 2 – měla to být znovupoužitelná raketa, která by přistávala jako raketoplán, přičemž odhozené bloky by se vylovily z moře.
Eněrgija Vulkán – Při vyslovení tohoto jména přeběhne asi všem zasvěceným mráz po zádech. Kdyby se tohle monstrum dostalo do provozu s přehledem by bylo nejsilnější raketou na světě. 4 motory RD-120 a celkem osm pomocných bloků by umožnilo dopravit na oběžnou dráhu 175 tun nákladu! Raketa by tedy dokázala na oběžnou dráhu dopravit největšího živočicha na planetě – plejtváka obrovského ještě by k němu mohla „přibalit“ 7 slonů afrických.

Projekt Buran ale šel postupně ke dnu. Sice vznikly ještě další dva exempláře, ale do kosmu se už žádný z nich nepodíval. Po rozpadu Sovětského svazu chyběly Rusku peníze a tak ho v roce 1993 Boris Jelcin ukončil. Definitivní tečkou za velmi nadějným projektem byl 13. květen 2002 – tehdy se Kazachstánem prohnala větrná smršť, která zničila střechu hangáru, kde byl umístěný Buran. Při jejím pádu zemřelo 8 lidí a byl při něm zničen jak Buran tak i jeho nosná raketa.



Tolik tedy historie. Budoucnost bude možná o něco jiná. Je jasné, že by Rusové museli „starý Buran“ pořádně omladit a investovat do nových technologií a materiálů. A ta plánovaná supertěžká raketa? Nepřipomíná vám trochu Eněgiji? Na zodpovězení těchto otázek si budeme muset pár let počkat.

[Lakely]

Přeji hezký den,

Velice zajímavé... Kdyby bylo Apríla, tak bych to bral mnohem lépe, respektive bych to bral za velice dobrý vtip Ne, dobře. Já jen sem opravdu překvapen, tohle ybch rozhodně nečekal. Nebyly by k tomu nějaké odkazy? A co by v tomto případě bylo s PPTS? Myslíte, že by ještě pokračoval její vývoj? V tomhle ohledu by mě osobně připadal zbytečný. I když dobře, je určena i pro let na Měsíc, ale to by ji klidně mohl vynášet Buran...

Co dodat? pokud to je pravda a pokud to vyjde, tak to bude skutečně razantní krok. Upřímně budu hodně překvapený, pokud se tak stane

[Dugi]

Ahoj,
jak by to bylo s PPTS si opravdu netroufám odhadovat. Možné jsou ale dvě varianty - buďto to mají Rusové už promyšlené a všechno je součástí jednoho velkého projektu, kde spolu vše souvisí a nebo (a to by byla horší varianta) je to jen výkřik do prádna.

[Lakely]

A že výkřiků do prázdná, přímo od Rusů bylo už opravdu hodně... No uvidíme, každopádně. Dlouho mě vrtalo hlavou, jestli by raketoplány byly schopny letět k Měsíci. Samozřejmě, by buď musely mít silnější motory, nebo by vynesly méně nákladu. Výsadkový modul umístěný v nákladovém prostoru, přeci není žádná fikce. No, ale právě pokud by to bylo náročné(když pominu vývoj té super rakety), tak by právě PPTS byla náhradou za raketoplány a právě ta, by mohla létat k Měsíci. Nevím, jen se snažím logicky spojit oba projekty, ale přijde mě to dost kostrbaté...
Vize výsadkového modulu, raketoplánu a super rakety, mě přijde mnohem realističtější, než kombinace dvou systémů lodí. Uvidíme, jen sem potřeboval rozvést myšlenky:)

[Tommy]

Když tu je řeč o projektu Buran, přidám pár obrázků

[Lakely]

Impozantní a zároveň dost smutné, řekl bych... Škoda, že nechali Burany v závětří, snad se jim podaří návrat:)

[kerosin20]

Je to škoda tak zajímavý program. Dle mého názoru byl Buran lepší než americky Space Shuttle

[Dugi]

V první řadě tady srdečně vítám nového uživatele našeho fóra. Jako každého nováčka se i teď zeptám, jestli Ti máme tykat, nebo vykat.
Taky si myslím, že zrušení Buranu byla věčná škoda. Vždyť Rusové dokázali se svým raketoplánem automaticky přistát. Sice jen jednou, ale Američané to až do konce neuměli.

[tomas]

tipnul bych si, že Američané spíše nechtěli měnit ozkoušené řešení. Dalším problémem bylo, že jeden start STS stál víc než je celý roční rozpočet Roskosmosu. Předpokládám, že náklady na Buran byly podobné jako na STS.

[kerosin20]

Díky moc za uvítaní, můžete mi normálně tykat
---------------------------------------------------------------------
Buran se taky odlišoval od amerických raketoplánu i tím že byl vybaven chladící soustavou konstrukce. To znamená, že ve výšce 22,5 km se otevřelo čtrnáct větracích šachet (51x20 cm) aby mohl pronikat studený vzduch. Ve výšce 400 metrů se polovina dvířek zavřela, protože jen sedm šachet bylo vybaveno prachovými filtry. A po přistání bylo nutné do 8 minut napojit Buran na speciální chladící jednotku.
Bylo to dané tím, že konstrukce byla vyrobena ze slitiny D16, která se pří opakovaném dlouhodobém vystavování teplotám nad 150°C (pozor myslím tím konstrukci ne tepelný štít) se stávala velmi křehkou. A teplota vnitřních prostor konstrukce Buranu pod tepelným štítem měla při nominálním přistávání dosahovat teplot okolo 175°C. Proto ten chladící systém.

Další zajímavost byl i záchranný system pro kosmonauty. Měli sedět na katapultovacích křeslech, které se daly použít do výšky 40 km při rychlostech 3,2 až 4,1M. Dokonce v případě katapultáže v nulové výšce měly manévrovat mezi startovacími rampami....ale tohle bych možná bral s rezervou ale je pravda že ruské kataputovácí sedačky mají velice zajímavé parametry.

Ale i americký raketoplán měl tenhle system ale jen v prvopočátcích programu STS. Potom je z raketoplánu odstranily za normální sedačky.