Fermiho paradox - inteligentní život ve vesmír

Název mluví za vše

Re: Fermiho paradox - inteligentní život ve vesmír

Příspěvekod Prydery » 04 led 2016, 21:16

Kvůli Nám samotným. Našli by novou rasu ve vesmíru, zkoumali by Nás, zajímala by je Naše DNA, filozofie, historie,zkoušeli by Nás třeba klonovat či křížit, něco by s Námi dělali. :D Já si myslím že jen kvůli Nám samotným lidem. Z materiálních zdrojů jim asi nemáme co nabídnout, to co by jsme ale nabídnout mohli by byli duševní zdroje. Jak jsem psal filozofie, Náš pohled na smrt, náboženství, celkově duševní hodnoty a směry lidí.
Prydery
Vesmírný nováček
Vesmírný nováček
 
Příspěvky: 7
Registrován: 12 pro 2015, 15:26
Bydliště: Praha/Kryry

Re: Fermiho paradox - inteligentní život ve vesmír

Příspěvekod slappy » 06 led 2016, 23:00

Spíš věřím, že než technologicky vyvinuté a komplexně myslící bytosti sem mohou spíš přiletět vhodně vyvinutí emzáci na úrovni hmyzu. Třeba někteří mravenci umí přeplavit řeku tím, že spojí svoje těla do velkého voru, na kterém přemístí celou svojí kolonii. Může takový mravenec vědět, co je na druhém břehu? A potřebuje to vědět?
Nějaký kolektivní kosmohmyz se takhle může zakuklit, tryskovým prouděním v jejich atmosféře se nechat vynést nahoru, rozvinout solární plachty, pardon blány, a hurá ke hvězdám..
Víme přece, že život může mít tolik úžasných forem a využívat ty nejneočekávanější zdroje a situace ke svému přežívání.

Nebo co když jedinci případné technologicky vyspělé civilizace prožijí celý svůj život za náš jediný den? Vesmír je tak rozmanitý a na všech možných měřítkách i časových škálách. Těch možností je tolik, že narazit na někoho s kým vůbec budeme schopni komunikovat by bylo neuvěřitelné štěstí! Oni třeba mohou jen 'jít kolem' a setkání se Zemí pro ně bude jako šlápnutí do mraveniště...

Ale my pořád máme jediný vzorek - život na Zemi. Co když to je forma, kterou zákony Vesmíru podporují a život napříč galaxiemi bude všude vypadat podobně.. Jasně, někde budou mít chapadla, někde tykadla ale vesměs všude podobně poskládané 'carbon based lifeforms', životní druhy na bázi uhlíku s podobně rychlými biorytmy, postupně si více a více uvědomující hvězdy nad hlavou, dokud po nich nezačnou sahat a nakonec k nim létat. A třeba se potkávat...

Třeba je Země výjimka, která nestydatě ukazuje své životodárné oceány okolnímu prostoru a většina osídlených světů jsou ledové měsíce, kde i sebevyspělejší podmořská civilizace bude věčně uvězněná pod neprostupnou ledovou krustou a o nějakém vesmíru nemá ani potuchy nebo pro ni alespoň bude nedostupný, jako pro nás zemské jádro. Vždyť si to vezměte, umíme poslat sondu ke Slunci nebo na samotný okraj Soustavy, ale provrtat se skrz vlastní planetu je pořád naprosté scifi...

Těch možností je tolik... my si představujeme nějakou skrytou hmotu a temnou energii tvořící většinu Vesmíru.. Tam může probíhat tolik procesů, které ani nemůžeme začít chápat.. Bytosti na úplně jiných úrovních existence, vědomí, bytí... Ale to už začíná přesahovat ... někam jinam ; )
Uživatelský avatar
slappy
Vesmírný průzkumník
Vesmírný průzkumník
 
Příspěvky: 225
Registrován: 09 lis 2015, 18:48
Bydliště: Drahany

Re: Fermiho paradox - inteligentní život ve vesmír

Příspěvekod Gubarev » 21 led 2016, 23:19

Přiznám se že v záplavě subjektivních a mnohokrát opakovaných názorů jsem dnes po dlouhé době narazil na něco svěžího. Jde o zajímavé rozpracované jedno z řešení FP - tzv. zůženého hrdla. I když to nemá s intelig. životem nic společného, velmi úzce s tím souvisí.

V kostce jde o to, že vesmír může překypovat biologickým životem, v drtivé většině jde však o primitivní jednobuněčné formy. Autoři kladou důraz na nestability atmosferických systémů raných stádií kamenných planet. Příklad "od nás": Na Venuši i na Marsu mohl před miliardami let existovat jednobuněčný život, dnes je však z jedné planety mikrovlnka a z druhé lednička. Jedině na Zemi byly schopny (a měly možnost) živé biologické formy "UPRAVIT" stav atmosféry a tím následně dlouhodobé klima, takže byl vůbec čas na to, aby se mnohobuněčný život mohl vyvinout, a neuhynout např. překotným skleníkovým efektem, který panuje na Venuši.

Ta správná rovnováha (definovaná mmjn zónou obyvatelnosti) může údajně být velmi křehká. Jak s jistým humorným podtónem autoři práce dodávají - vesmír se může hemžit fosíliemi, převážně to však zřejmě budou zkameněliny a zbytky primitivních organismů (viz např. stromatolity na Zemi), než kostry dinosaurů, šavlozubých tygrů či předchůdců nás "lidí".

Zatím jsem stihl cestou z práce dát jen úvodní článek:
http://www.anu.edu.au/news/all-news/the ... ll-extinct

PDF verze:
The Case for a Gaian Bottleneck: The Biology of Habitability
Homepage of Aditya Chopra

http://adi.life/pubs/ChopraLineweaver2016.pdf
Naposledy upravil Gubarev dne 24 led 2016, 02:45, celkově upraveno 5
"It is much easier to believe than to understand"
CHris Hadfield
Uživatelský avatar
Gubarev
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 6477
Registrován: 17 úno 2013, 20:24
Bydliště: Praha Letná

Re: Fermiho paradox - inteligentní život ve vesmír

Příspěvekod Gubarev » 21 led 2016, 23:23

V pozdější debatě o předchozím článku mi jeden týpek poslal zajímavý text: 50+ let vývoje Kardaševovy klasifikace civilizací (nesouvisí s předch. tématem). Vypadá to hodně zajímavě, musím odsunout přečtení, až bude víc času, ale kdybyse někdo chtěl začíst:

http://arxiv.org/abs/1601.05112
"It is much easier to believe than to understand"
CHris Hadfield
Uživatelský avatar
Gubarev
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 6477
Registrován: 17 úno 2013, 20:24
Bydliště: Praha Letná

Re: Fermiho paradox - inteligentní život ve vesmír

Příspěvekod Meybe » 28 dub 2016, 11:09

---------------
"Nejhezčí sny jsou ty, které se uskuteční."
Uživatelský avatar
Meybe
Vesmírný průzkumník
Vesmírný průzkumník
 
Příspěvky: 266
Registrován: 25 srp 2015, 07:46
Bydliště: Chlumec

Re: Fermiho paradox - inteligentní život ve vesmír

Příspěvekod MartinH » 30 dub 2016, 20:36

Nemyslím si že vyspělé civilizace by dávali přednost pouze velkým výkoným hvězdám s krátkou životností. Naopak, pokud už se budou muset stěhovat od své rodné hvězdy je docela možné že si vyberou menší hvězdu než je naše Slunce a to kvůli její o hodně delší životnosti. On i takový červený trpaslík vyprodukuje o hodně více energie než kolik dostává Země od Slunce. Je pravděpodobné že vyspělé civilizace budou mít řízenou porodnost do rovnovážného stavu. Nejvíce ale záleží na náročnosti přesunu od jedné hvězdy k další. Pokud to pro ně bude znamenat extrémní nároky (spojené například s obětováním většiny populace - nejsou prostředky), tak se civilizace bude držet u dlouhověkých hvězd. Pokud pro ně stěhování není problém můžou dávat přednost obřím hvězdám a užívat si jejich energetického výkonu.
MartinH
Aktivní nováček
Aktivní nováček
 
Příspěvky: 39
Registrován: 26 dub 2016, 22:06

Re: Fermiho paradox - inteligentní život ve vesmír

Příspěvekod VitezslavSkorpik » 01 kvě 2016, 21:12

K tématu doporučuji velmi zajímavou přednášku českého astrobiologa, fyziologa a spisovatele sci-fi Tomáše Petráska:

skeptik, horolezec, astronom

Richard P. Feynman: "První pravidlo vědy zní, že nesmíte oklamat sami sebe. A oklamat sebe je nejsnazší."
Uživatelský avatar
VitezslavSkorpik
Pokročilý uživatel
Pokročilý uživatel
 
Příspěvky: 123
Registrován: 30 dub 2013, 01:38
Bydliště: Praha

Re: Fermiho paradox - inteligentní život ve vesmír

Příspěvekod petrsida » 01 zář 2016, 10:58

Uživatelský avatar
petrsida
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 983
Registrován: 27 led 2012, 22:17

Re: Fermiho paradox - inteligentní život ve vesmír

Příspěvekod Alchymista » 16 pro 2016, 19:39

Keďže fandím teorii hlbokej horúcej biosféry (život v hlbinách zemeskej kôry), som presvedčený, že vesmír je plný života. Na úrovni organizmov hlbokej horúcej biosféry. Teda "baktérií".
Každý ďalší krôčik ku hviezdam je však menej a menej pravdepodobný a každá ďalšia podmienka tohoto krôčiku je horšie a horšie splniteľná. My sme, (život na Zemi) svojim spôsobom, vyhrali jackpot. :klaní se:

- Slnko je osamelá hviezda, čo je medzi hviezdami skôr výnimka ako pravidlo. V okolí viacnásobných hviezd sú dráhy planét z dlhodobého hľadiska nestabilné. A ani sa príliš blízko nestretáva sa inými hviezdami, čo je možno tiež dobré pre stabilitu obežných dráh planét.

- Slnko je "primerane pokojná hviezda" vhodnej veľkosti - ani veľká, takže žive pokojne a dlho, ani malá, takže zelený pás je dostatočne široký a dosť ďaleko od hviezdy, aby nehrozil gravitačný zámok na rotáciu planéty. A netrpí častými výbuchmi ako množstvo červených trpaslíkov.

- Slnko sa pohybuje skôr na okraji Galaxie a mimo hlavnú rovinu - úspešne sa tak vyhýba hustý oblastiam hviezdotvorby, s množstvom veľkých, krátko no búrlivo žijúcich hviezd, končiacich ako supernovy, ktoré sú schopné "vypáliť" život v okruhu desiatok svetelných rokov. A tiež ich nebezpečným náhrobkom v podobe pulzarov, magnetarov a kolapsarov, ktoré sú často ešte nebezpečnejšie a smrtiace na väčšie vzdialenosti.

- Máme DVE obrie planéty, ktoré sa gravitačne preťahovali medzi sebou a tak nehrali gravitačný biliard vo vnútornej časti Slnečného systému, a v zelenom páse okolo hviezdy.

- Zem má dostatočne silné a stabilné magnetické pole a má ho dlhodobo. Venuša a Mars ukazujú, že bez solídneho magnetického poľa nie je planéta schopná dlhodobo udržať vodu - a pri menšej hmotnosti ani poriadnejšiu atmosféru.

- Máme Mesiac - dôležitú miešačku vody oceanov a zrejme vďaka histórii jeho vzniku aj sekundárnu zemskú kôru bohatú na siderofilné kovy, ktoré by inak boli pochované hlboko v zemskom plášti a jadre. Mesiac je dôležitý aj neskôr pri ceste ku hviezdam - je to prvý ľahko dostupný cieľ kozmických letov.

- a dalo by sa v takomto vypočítavaní pokračovať ešte dlho - a to sú stále len podmienky pre vznik a vývoj "vyšších foriem" života. Teda mnohobunkových - a v konečnom štádiu aspoň čiastočne suchozemských (ryby sa na hviezdy nepozerajú).

Druhá vec je vznik inteligentného druhu a následne potom aj civilizácie "správneho typu".
Za získanie inteligencie sa zrejme platí. Z hľadiska evolúcie kruto. Zubami, pazúrmi, kožuchom, a môžno aj silou, odolnosťou, rýchlosťou, a tiež počtom mláďat.
Alchymista
Aktivní nováček
Aktivní nováček
 
Příspěvky: 40
Registrován: 14 zář 2016, 00:01

Re: Fermiho paradox - inteligentní život ve vesmír

Příspěvekod Edemski » 17 pro 2016, 08:34

Alchymista píše:netrpí častými výbuchmi ako množstvo červených trpaslíkov.


A to jsi vzal kde? Nepleteš si to s Rudými obry? ;-)

Naopak, jestli chce lidstvo přežít, tak do dvou mld let by se mělo k nějakému červenému trpaslíkovi přestěhovat, neb "žije" až bilión let. Je fakt, že by se asi svítilo umělým světlem, neb 3500K nic moc :-)
Uživatelský avatar
Edemski
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 1233
Registrován: 09 srp 2012, 14:58
Bydliště: Ostrava

PředchozíDalší

Zpět na Volná diskuse

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Yahoo [Bot] a 1 návštěvník